PANEL A – Ekonomická dimenze
V současnosti existuje mnoho palčivých otázek týkajících se budoucnosti mezinárodního obchodu a Evropské unie. Zdá se, že světová ekonomika zpomaluje vzhledem k vývoji HDP, nezaměstnanosti a státních dluhů. Jak zatím pomohl Federální rezervní systém a další strategie centrálních bank jednotlivým občanům? Zapříčiní dluhový růst a kvantitativní uvolňování inflaci, nebo spíše deflaci? Jak se bude měnit současný světový monetární systém v nejbližších letech? Stojí americký akciový trh v roce 2020 na pevných základech, nebo na nafouknutých bublinách, které co nevidět prasknou? Svět se mění a není již rozdělen mezi vojenské velmoci, ale hlavní roli hrají ty ekonomické, a to především Evropa, USA a Čína. Právě USA je pro Evropskou unii velmi důležitý partner co se týče exportu zboží, jenž dělá EU ekonomicky profitabilní. Vztahy mezi USA a Evropou jsou stabilní, co však ovlivňuje situaci je právě politická situace a probíhající světová pandemie, což může mít vážné dopady na obchod mezi oběma stranami.
Britský předseda vlády Boris Johnson přivedl konzervativní stranu k rozhodujícímu vítězství a následně provedl Británii procesem odchodu z EU. Nyní sedmadvacetičlenná EU může počínaje rokem 2021 jednat s Británií maximálně v souladu se základními pravidly mezinárodního obchodu stanovenými WTO. Existuje šance, že Spojené království uzavře obchodní dohodu nejprve s USA? Je možné, aby Spojené království sjednalo dvě dohody o volném obchodu současně? Protichůdné ambice USA a Číny vyústily v obchodní válku, která nyní ohrožuje globalizaci. Na jedné straně existuje strategická geopolitická a technologická konfrontace s Čínou, která bude pokračovat bez ohledu na příměří v obchodní válce. Na druhé straně je nová americko-čínská prozatímní obchodní dohoda a příměří v obchodních sporech. Jaká by měla být pozice Evropy? Měla by Evropa zvolit proaktivnější přístup?
PANEL B – Politická dimenze
Americké prezidentské volby se blíží. Prezidenti Spojených států jsou většinou zvolení podruhé, ale v letošním roce byla americká politická scéna mocně otřásána. Zatímco se ve státech šířil virus, BLM hnutí zorganizovalo několik demonstrací na protest proti systematickému rasismu v souvislosti s úmrtím George Floyda. Přičetla nedávná znovuprobuzená aktivita hlasy spíše senátoru Bidenovi, nebo chaos posílil Trumpovo postavení, s tím že prezident vždy kladl silný důraz na právo a pořádek?
Média hrála důležitou roli ve vzniku a šíření strachu z koronaviru, ale někteří občané jsou už unavení z neustálých omezení jejich práv, což ukazují rozličné demonstrace a protesty. Bude tak druhá, třetí, nebo dokonce i čtvrtá vlna probíhat rozdílně díky novým důkazům, požadavkům občanů, nebo nalezení vakcíny? Evropa a USA je dnes rozdělená v tom jak prosazovat stabilitu na Blízkém východě či jaký postoj zaujmout vůči Íránu. Oba partneři mají i rozdílné názory na reakci na globální výzvy, jakými jsou například klimatické změny. Jednou z nejdůležitějších výzev, kterým čelí EU, je otázka nového přístupu k antimonopolní politice a definice relevantního trhu. Je tu spoustu otázek, jak nahlížet na tenhle trh v globalizovaném a digitalizovaném světě.
PANEL C – Bezpečnostní dimenze
Jak Evropa, tak USA nyní čelí stejným hrozbám i výzvám souvisejícími s bojem s infekční chorobou, což vede k ještě silnější potřebě spolupráce než dříve, aby mohla být zajištěna svoboda a zdraví občanů. NATO se aktivně zapojilo do distribuce lékařských pomůcek a poskytování aktuálních informací o preventivních opatřeních. Na druhou stranu se skrz Evropu nesou volání po společné armádě, aby omezila bezpečnostní závislost na USA. To by znamenalo vyšší příspěvky od každého člena EU. Ale není to jen o financích, je třeba se na situaci dívat také z hlediska efektivity. S novými hrozbami, jako je kyberkriminalita, přichází zvýšená potřeba pevných strategií a jednotnosti. Jakou roli hraje koronavirus ve vzniku nových vojenských hrozeb? Jak by měla Evropa postupovat v oblasti utužování transatlantického partnerství?
Průzkumy veřejného mínění ve Spojených státech, Francii a Německu ukázaly, že lidé vnímají letošní Čínu jako dvakrát větší hrozbu oproti minulosti; zároveň se i počet lidí vnímající Čínu jako nejvíce vlivný stát světa vynásobil dvěma. Spolupráce mezi EU a USA se v době předkoronavirové zaměřovala především na klimatické změny a boj proti terorismu. Plánuje Čína v důsledku pandemie prosadit agresivnější přístup k situaci v Jižním čínském moři, na Tchai-wanu a v Africe?